Další skvětlé prázdniny jsem zažili u Gardy v roce 2018. Tentokrát jsme bydleli na snad ještě lepším místě než loni a to severně od malého Lago di Tenno v domě Residence Paradiso Parolari. Jednalo se o dům s několika apartmány, který byl na konci polní cesty a vedle něj kromě domu správců, altánku pro grilování a večerní posezení byla také ohrada s daňky. Mohli jsme je pozorovat ráno z terasy nebo večer jim přát dobrou noc poté, co jsme se kochali západem slunce z lehátek umístěných na dokonalém, horském trávníku. Tentokrát jsem poučena z minula volila cesty bezpečné, tudíž cyklistické. Cyklisty jsem potkala 4. za 5 dní. Zato jsem nenacházela slov v úžasu nad ovčí farmou ve výšce 1750m n. m. (Malga Nardis), kde se páslo snad 300 kusů. Také jsem lapala jsem po dechu po nepřetržitém hodinovém výstupu na Malga di Fiavé a užívala jsem si vycházkové pohody na mírném sestupu do vesničky Favrio. Pochopitelně i trasa z "domova" až do Laga di Garde stála za to, ale je fakt, že závěrečný pochod městem i přesto, že jsem ho absolvovala po ohleduplně vybudouvané stezce mimo silnice, byla snad nekonečná. Koupání jsme si užili právě v malém Lago di Tenno, které, alespoň podle mě, bylo mnohem lepší než Garda. Ale je pravda, že jsme se tam doběhli smočit asi v šest večer, přes den to tam bylo trochu hlava na hlavě.   Když bych to shrnula, tato oblast na mě působila jako nafouklé Jeseníky. A to je v mém pojetí největší pochvala.