Madeira byl pro mě donedávna pojem spojený s rozkošnými kraječkami na zavinovačce mé dcery. Od letošního ledna ale už patřím ke světoběžníkům a Madeira je ostrov treků, výletů, banánů, oceánských vln a krevet s česnekem.
Je to taky ostrov, kvůli jehož kráse jsem překonala svůj strach a opičí péči o feny a vypravila se letadlem s oběma - malá Sárinka pod sedadlem v tašce, Cirilla v přepravním boxu v zavazadlovém prostoru letadla. Zvládly to obě naprosto profesionálně, nejvíc jsem byla na nervy já, když jsem zavřela dvířka za Cirou a nechala ji odjet s letištním zřízencem do neznáma (do té doby jsem ji svěřila pouze své matce a to ještě s milionem doporučení, jak o ni pečovat - néééé, dělám si legraci, svěřila jsem ji mámě docela v klidu :) ).
Takže Madeira - ostrov luxusně malý (22 x 57 km), bydleli jsme v jeho severní části v městečku Sao Vincento a během 6ti dnů jsme se pokusili poznat co nejvíc.
Rozhodně nutností je udělat 2 - 3 treky kolem levád - kanály rozvádějící vodu z vlhkého severu po celém ostrově. Kolem těchto kanálů, které často vedou tunely ve skále, jsou udržované turistické cestičky. Některé skýtají krásné výhledy do údolí, některé spíš pohled na vlhkomilné rostlinstvo.
Abychom u levád úplně nezmrzli (přece jen od skal a vody jde chlad), vyrazili jsme také na slunečnou stranu , v tomto případě západní část ostrova. Mimochodem, vynikající oběd v obci Ponta do Pargo - Restaurante O Farolim - rybí polévka a krevety, jak jinak než s petrželkou a česnekem.